Potřebujete se rozhodnout a nejde to? Nemluvte si v hlavě, řekněte to nahlas...
Potřebujete se rozhodnout a nejde to? Nemluvte si v hlavě, řekněte to nahlas...
Dilema, problém, patová situace, pokud je máme v sobě, zažíváme pnutí, tlak, nemůžeme se hnout z místa, myšlenky se nám stále vrací k našemu tématu. Někdy ani neumíme identifikovat, co vlastně potřebujeme, bez hlasité promluvy. Pokud jsme se svými myšlenkami potichu, v hlavě se nám točí, nedovolují nám spát, soustředit se na práci, na domácí úkoly dětí...
Souboj emocí a racionality nás držívá na jednom místě. Na bodě, kdy hodně přemýšlíme, zvažujeme, nechápeme, proč nedokážeme jít dál. Srdce nám říká: "běž, udělej to, kašli na všechno, na všechny, vždyť si zasloužíš dělat něco, co Tě baví, být s někým, koho miluješ, bydlet nekonvenčně, jít v padesáti znovu do školy" a podobně. No a rácio v opozici odpovídá trochu chladněji: "neblbni, co na to řeknou lidi, co Tvoje závazky, pojď to propočítat ještě jednou, hele, bude stejný, stejná, jako ten Tvůj teď, uvědom si to, nic hezkého netrvá věčně, ta chaloupka u lesa je perfektní teď, ale co až napadnou dva metry sněhu" a tak dále.
Na povrchu máme fakta a emoce, jak to promyslet a vymyslet řešení? Dobrou zprávou pro nás je, že na cestě k řešení začínáme být ve chvíli, kdy začneme pociťovat problém - samotný problém je už součást řešení, protože v tu chvíli začínáme hledat, jak z toho ven.
Mrkněme se pod povrch. Po čem to vlastně toužíme? Po větším uznání v práci? Po větším respektu? Po svobodě - finanční, vztahové? Po přijetí ve vztahu? Po sebezdokonalení, po sebepoznání?
Když najdeme konečně to, co je vlastně pod tím vším, uleví se nám. To je ten moment, kdy se začneme hýbat z místa.
Promluvte si se sebou, promluvte si se sebou před někým, kdo Vás uslyší, všimne si toho, co může být pod Vašimi slovy a vrátí Vám zpět to, čeho si všímá on, možná Vás překvapí, co spolu objevíte. Když začnete přemýšlet nahlas, potřebujete strukturovat myšlenky, mluvíte mnohem smysluplněji a jednodušeji, než když mluvíte "jen" v hlavě.
Je to taková provozní slepota. Tu můžeme zažít i v osobním životě. Řešení už existuje, "jen" ho ze sebe vydolovat. :-)
Stojíte před nějakým rozhodnutím? Daří se Vám najít
cestu, máte recept?